Úřady schválily krajům projekty za 20 miliard korun

Mladá fronta Dnes

Češi zatím využili v rámci Operačního programu Životní prostředí více než 42 miliard korun z připravených 150 miliard. V čem jsou tyhle peníze důležité?

Především nám pomáhají plnit naše závazky v ochraně vod. Rámcová směrnice o vodáchnámukládá, abychom do roku 2010 uvedli do pořádku všechny aglomerace nad 2000 obyvatel. Příspěvek Operačního programu je v tomhle naprosto klíčový.

Tyhle peníze se však nepoužívají jen na čistírny odpadních vod. V jakých dalších oblastech jsou potřeba?

Částečně je používáme také na zateplování veřejných budov, jako jsou například školy či nemocnice.Tamje vysoký převis poptávky. Mohl bych zmínit i další oblasti - třeba ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Obecně lze říct, že podíl evropských peněz na zlepšování životního prostředí u nás je velmi markantní.

Minulý týden ve středu se s Evropskou komisí podařilo domluvit první z velkých projektů - třičtvrtěmiliardovou rekonstrukci čistírny odpadních vod a kanalizace na Ivančicku. Jaké další podobně nákladné projekty se připravují?

Dlouhá léta jsme s Evropskou komisí vyjednávali, jak to provést s novou čistírnou odpadních vod pro Prahu. Velký problém působila hlavně platná smlouva s operátorem infrastruktury. Běhemmého mandátu senám konečně podařilo nalézt způsob, jak dostát požadavkům komise. To umožní financování výstavby nové čističky. Je to významný úspěch - vždyť Praha jako milionové město výrazně ovlivňuje kvalitu vod a díky tomuto projektu ji můžeme výrazně zlepšit.

Máte představu, na kolik nové zařízení vyjde?

Konkrétním číslům se zatím vyhnu, ale jsou to vysoké miliardové částky. Proto jde o jeden z takzvaných velkých projektů, které musíme předemkonzultovat s Evropskou komisí. Její souhlas je pro přidělení dotací klíčový.

Evropská unie tedy zaplatí Pražanům novou čističku?

Ano, přesně tak. Zatím si však netroufnu říct, kolik procent bude dotace činit. Rozhodně v průběhu posledního měsíce jsme našli způsob, jak do toho půjdeme. Vím, že projekt už je hotový a Praha ho tak může předložit.

Mohly by se podobné projekty uskutečnit, i kdyby nebylo evropských dotací?

Určitě ne, nebo v daleko delším časovém horizontu. Právě financování je totiž často jediným limitem realizace těch věcí. Byť je čerpání složité a administrativně náročné, tak jdeme dopředu mnohem rychleji, než kdybychom to řešili jen z národních zdrojů. To je zcela jednoznačné.

EIB půjčí Česku tři miliardy

Odpady - newsletter

SčVK zjišťují spokojenost zákazníků

Mladá fronta Dnes

Pět miliard eur pro lepší životní prostředí

Technický týdeník

Druhý největší operační program, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší prostředky na projekty v osmi oblastech:

1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
2. Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí
3. Udržitelné využívání zdrojů energie
4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží
5. Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik
6. Zlepšování stavu přírody a krajiny
7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu
8. Technická pomoc

Cílem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje.
Nejvíce peněz míří do zlepšení vodohospodářské infrastruktury Od přijetí první vlny žádostí v září 2007 bylo schváleno 2 400 projektů, celková výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 38 miliard korun. Největší objem fi nančních prostředků putoval do 254 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury (výstavba a rekonstrukce čistíren a kanalizace) - celková výše dotace dosáhla 21,3 miliard korun. Přes 5,5 miliard korun zamířilo do oblasti výstavby a rekonstrukce zdrojů tepla a úspor energie v budovách mateřských a základních škol a dalších veřejných budov. Nejvíce projektů - 1068 - se realizovalo v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny. Nejvyšší počet projektů (274) a největší výši prostředků - přes 4,7 miliardy korun - dosud získal Jihomoravský kraj.

Z OPŽP se čerpá rychle. Příjemci podpory získávají peníze z OPŽP průběžně. Státní fond životního prostředí posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. To je pro realizátory projektů zejména v době finanční krize výrazná pomoc. Do konce srpna poslal Státní fond životního prostředí na účty realizátorů projektů přes 2,6 miliardy korun. Nejvíce peněz - 1,17 miliardy - byla vyplacena projektům realizovaným v rámci prioritní osy 3 - udržitelné využívání zdrojů energie.

Další vlna projektů připravena ke schválení

Řídící výbor OPŽP a Rada fondu na svém zářijovém zasedání doporučily ministrovi životního prostředí Ladislavu Mikovi schválit dalších 68 projektů ze dvou prioritních os. Čtrnáct projektů se zaměřuje na rozvoj zázemí pro enviromentální vzdělávání a poradenství a předpokládá celkové náklady ve výši 500 milionů korun. Podpora, kterou výbor a rada doporučil MŽP schválit, dosahuje částky 405 milionů korun. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke schválení, najdeme 54 projektů s celkovými náklady 6,2 miliard korun, celková výše podpory dosáhne až 4,8 miliardy.

Úřady schválily krajům projekty za 20 miliard korun

Mladá fronta Dnes

Redaktor (Jiřina Mužíková):

Se svými žádostmi uspělo zhruba šest desítek uchazečů, například v˙Osici budou stavět čistírnu odpadních vod a kanalizaci za 21,5 milionů korun. Kraj obci na stavbu přispěl 4 miliony. Lhota pod Libčany dostala od kraje 3 miliony na podobný projekt, na zpracování projektové dokumentace ještě obdrží asi půl milionu korun obec Volenice a čtvrt milionu obec Chotěvice. Zároveň kraj dotacemi zlepšuje situaci v˙zásobování pitnou vodou v˙obcích, které nemají vlastní vodovodní síť s˙dostatečným množstvím kvalitní pitné vody.

Čistírny vod spolknou stamiliony

Mladá fronta Dnes

Stavbu nebo modernizaci čistíren odpadních vod chystá i řada menších sídel. O evropskou dotaci se nyní uchází město Jaroměřice nad Rokytnou. Zdejší radnice plánuje rekonstrukci kanalizace a dostavbu a modernizaci čistírny odpadních vod za 100 milionů korun. Podle údajů krajského úřadu se už město s tímto projektem dostalomezi jedenáct žadatelů na Vysočině, kteří mají v nejbližší době velkou šanci na dotaci z operačního programu Životní prostředí. Jaroměřický starosta Karel Nedvědický uvedl, že město takovou investici potřebuje, aby do roku 2010 vyhovělo legislativním požadavkům na čištění odpadů. "Musíme napojit na čističku ještě asi patnáct procent města. Pokud to nebudeme mít, budeme platit sankce," vysvětlil starosta. Pelhřimov už má příslib podpory na rekonstrukci čistírny za více než 300 milionů korun.

Hlavní práce budou provedeny v letech 2010 a 2011, řekl místostarosta Bohumil Kovanda. Čistírna už nevyhovuje normám, město ji může provozovat jen díky výjimce. Modernizované zařízení bude používat špičkové technologie a bude mít takovou kapacitu, která umožní další rozvoj města. Velké Meziříčí potřebuje na přestavbu čistírny a na napojení místní části Mostiště přes 400 milionů korun. Tato akce je součástí velkého projektu na ochranu vod povodí řeky Dyje, který se týká území Vysočiny i sousední jižní Moravy. Projekt ještě čeká na schválení v Bruselu.

Podle Českého statistického úřadu bylo loni na Vysočině evidováno 141 čistíren odpadních vod.

Vodárna Plzeň řeší problémy s kvalitou vody v řece Úhlavě

Technický týdeník

Podle Jana Kretka jsou tyto látky součástí herbicidních přípravků. "V rámci klasifikace pesticidů jsou mezi těmi nejméně rizikovými. Negativní důsledky na lidský organismus nejsou známy, nicméně na jejich výskyt je nutné reagovat. Zjištění výskytu nestandardního množství těchto látek je výsledkem velmi podrobného sledování kvality vody. Například ještě v roce 1996 sledovala společnost výskyt 6 druhů pesticidů, zatímco v letošním roce už je to 46 druhů. Příslušná vyhláška přitom neuvádí přesný seznam pesticidních látek, které mají být v pitné vodě sledovány," upřesnil Jan Kretek.

Vodárna Plzeň na řešení problému intenzivně spolupracuje také s vlastníkem infrastruktury, tedy městem Plzeň, odpovědnými orgány a dalšími institucemi. "Stávající proces úpravy není totiž pro zadržení těchto látek stoprocentně účinný, u jejich průniku do pitné vody záleží právě na aktuální koncentraci ve zdroji vody. Jedním z technologických řešení je doplnění filtrace přes granulované aktivní uhlí. O její instalaci jedná Vodárna Plzeň se zástupci města," dodala Kateřina Faltinová, tisková mluvčí společnosti.

VAK Trutnov loni zvýšil zisk

Mladá fronta Dnes

Společnost Vodovody a kanalizace Trutnov (VAK) loni zvýšila zisk o 12 procent na 7,7 milionu korun. Tržby společnosti vzrostly o jeden milion na 106 milionů korun. Zisky vykazují i další vodárny v regionu. Například rychnovský Aqua Servis měl loni zisk 7,8 milionu korun. Trutnovský VAK více než 36 000 obyvatelům a firmám v regionu dodal 2,21 milionu metrů krychlových vody, což bylo meziročně o 70 000 metrů krychlových méně.

Firma to přičetla snížení počtu odběratelů z okruhu firem a úsporám na straně domácností. U stočného se VAK musel vyrovnat s ukončením výroby v areálech po bývalé textilce Texlen. Na tržbách VAK kvůli tomu meziročně přišel o více než čtyři miliony korun. Hlavní investice VAK loni směřovaly do projektu výstavby kanalizací a čištění odpadních vod Čistá horní Úpa.

Čistá Jizera bude stát téměř miliardu

Právo

Tři volební období pracovali zástupci samospráv na Semilsku na přípravě obřího projektu Čistá Jizera za téměř miliardu korun. Rozsáhlou ekologickou akci, kterou připravilo a zastřešuje Vodohospodářské sdružení Turnov (VHT), podpořila částkou více než půl miliardy korun také Evropská unie. Smyslem projektu je vyřešit obtíže s kanalizací a odpadními vodami zejména ve velkých městech na Semilsku. První stavební práce začaly v úterý v Turnově a do konce měsíce by měl být projekt zahájen ve všech městech, tedy Semilech, Jilemnici, Lomnici nad Popelkou a Rokytnici nad Jizerou.

Jak Právu řekl starosta Semil Jan Farský (nez.), kde projekt zahajovali v úterý, jde o největší investiční akci ve městě. "Opravíme kanalizaci v délce 11 kilometrů, což je pro představu asi polovina všech městských komunikací," uvedl Farský. Náklady na samotnou kanalizaci představují 135 miliónů korun a dalších asi sto miliónů chce město investovat do oprav komunikací. "Chtěli bychom v rámci toho vytvořit i parkovací plochy. Zastupitelé rozhodnou, zda provedeme tuto rozsáhlou rekonstrukci, na níž bychom si museli vzít úvěr," podotkl Farský. Podobně je na tom Turnov, kde podle starostky Hany Maierové (nez.) přijde rekonstrukce kanalizace na 300 miliónů korun. Také turnovští plánují spojit opravu kanalizace s úpravou města.

"Chceme vylepšit vzhled některých ulic, doufám, že až bude na podzim 2011 dílo dokončeno, budeme moci říci, že je Turnov hezčí," dodala starostka. "Když jsme před šesti lety začali koketovat s myšlenkou, že připravíme velký projekt pro celý okres Semily, vůbec jsme netušili, kam se až dostaneme. Dnes jde o největší dotace do regionu z Evropské unie, ale bez příspěvků jednotlivých měst bychom projekt realizovat nemohli," řekl předseda Rady sdružení VHT Milan Hejduk.

Projekt je rozdělen do dvou etap. První s názvem Čistá Jizera I se týká Jilemnice, Semil a Turnova. Čistá Jizera II pak Rokytnice nad Jizerou a Lomnice nad Popelkou. Částka 540 miliónů korun, která jako dotace na projekt putuje, je nejvyšší v historii celého Pojizeří. Samotná města pak do projektu vloží ze svých rozpočtů další desítky miliónů korun.

Miliarda do vodovodů

Haló noviny

PRAHA - Pražští radní včera schválili Plán financování obnovy vodohospodářského majetku. Do obnovy vodovodů a kanalizací město letos plánuje vložit téměř 1,2 miliardy korun, do roku 2013 překročí celkové investice osm miliard korun, a v letech 2014 až 2018 to bude dalších zhruba 11 miliard korun. V loňském roce bylo na pražské vodovodní síti odstraněno bezmála pět tisíc havárií, letos v lednu jich bylo na vodovodních řadech a přípojkách bez pěti tři sta, zaznělo na včerejší tiskové konferenci po jednání Rady hl. m. Prahy. Přes 30 milionů korun letos půjde na nově zahajované akce na ústřední čistírně odpadních vod.

Pražští vodohospodáři chtějí například obnovit potrubí tzv. vratného kalu a zřídit novou čerpací stanici. Zhruba 25 milionů korun pak pomůže pobočným čistírnám v Uhříněvsi, Klánovicích a Svépravicích. Část peněz na opravu infrastruktury získává město z výdělku z vodného a stočného, část jde přímo z rozpočtu hlavního města. Za metr krychlový vody Pražané od ledna platí 55,12 koruny. Podle evropských směrnic může tato cena dosáhnout dvou procent z celkových nákladů na bydlení, což by v Praze znamenalo až 80 korun za metr krychlový. To není pro Pražany dobrá předzvěst.

JVS dá do vodárenské sítě 185 milionů korun

Profit

Modernizace Vodojemu Včelná, přeložka části dálkového vodovodu v Sezimově Ústí a vybudování záložního energetického zdroje v úpravně vody Plav patří mezi letošní hlavní investice Jihočeského vodárenského svazu (JVS), který dodává pitnou vodu 390 tisícům obyvatel kraje.

Akce přijdou na zhruba 60 milionů, tedy téměř třetinu z celkových 185 milionů korun, které letos svaz vloží do zkvalitňování vodárenské sítě v jižních Čechách. Informovali o tom zástupci svazu. Loni svaz investoval do modernizace soustavy 163milionů korun. "Díky stabilní finanční situaci svazu, jehož financování je založeno na dlouhodobém pronájmu naší vodárenské soustavy společnosti VaK Jižní Čechy, jsme nemuseli ani v této době ekonomické krize plánované investice nijak omezovat. Jednak tak dáváme práci místním firmám, jednak dál zhodnocujeme majetek, který nám členská města a obce svěřily do správy," uvedl ředitel svazu Antonín Princ.

 Celkem půjde zhruba o 180 akcí. Jejich počet se ale může zvýšit, neboť JVS ve svých podnikatelských plánech ještě počítá s 54 miliony korun "podmíněných" investic. Na ně ale dojde jen v případě, že pro ně svaz získá nečekané dotace či ušetří peníze na jiných stavbách.

Obce bojují s časem o záchranu projektu revitalizace Olše

Právo

Šance na záchranu miliardového projektu revitalizace řeky Olše, jemuž loni na podzim hrozil krach, sice významně vzrostly, Slezský vodohospodářský svazek a obce v něm sdružené však stále nemají vyhráno. Především je už hodně tlačí čas.

"V těchto dnech byl zahájen proces vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele. Až budeme znát přesné částky finančních nákladů, které vzejdou z výběrového řízení, musí finální verze modelu financování schválit jednotlivá zastupitelstva. Teprve pak budou podepsány smlouvy se zhotoviteli," řekla Právu ve středu předsedkyně Slezského vodohospodářského svazku a starostka Třince Věra Palkovská (NK).

Jak dále uvedla, také finanční partner vzejde z výběrového řízení, jehož vyhlášení bude sněm starostů členských obcí svazku schvalovat tento pátek. Všechno musí stihnout do prázdnin "Všechno musíme stihnout do konce června, protože pokud se nezačne stavět v červenci, není možné realizaci stihnout do října 2010. Největším naším nepřítelem v boji o záchranu projektu tak je čas," řekla. Do kritické fáze se projekt, který zahrnuje vybudování 100 kilometrů kanalizací v osmi obcích a výstavbu čtyř čistíren odpadních vod, dostal loni na podzim, kdy se ukázalo, že podíl obcí na financování by byl příliš vysoký.

Od roku 2006, kdy Evropská unie schválila na projekt dotaci 26 miliónů eur, totiž kvůli posilování koruny vznikly velké kursové ztráty a značně vzrostla cena stavebních prací. Pro záchranu projektu tak bylo potřebné udělat jeho revizi, řešit krytí kurzových ztrát, pomohlo i to, že obce se staly plátci DPH. Změnily se stanovy svazku i smlouvy mezi obcemi a svazkem, což musela schválit zastupitelstva.

"Změna proti minulosti je i v tom, že projekt byl rozdělen na tři části a nebude jeden zhotovitel, ale tři. Další změnou je, že realizace projektu nebude financována z jednoho úvěru, ale každá obec si financování své části zajistí sama," řekla včera Palkovská. Připomněla, že je nezbytné, aby se všemi změnami souhlasila Evropská komise.

V rámci projektu revitalizace řeky Olše, do něhož jsou zapojeny Jablunkov, Mosty u J., Návsí, Třinec, Český Těšín, Těrlicko, Bystřice a Vendryně, se má na kanalizaci napojit 17 tisíc obyvatel.

SmVaK loni hospodařila se ziskem 372,7 milionu

E15

Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) loni vytvořila nekonsolidovaný čistý zisk ve výši 372,7 milionu korun. Meziročně byl hospodářský výsledek nižší zhruba o sedm procent. SmVaK zvýšila celkové výnosy o 129 milionů na 1,958 miliardy korun.

Projekt Čistá Jizera začne v polovině dubna

Právo

V polovině dubna zahájí Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS) práce na integrovaném projektu Čistá Jizera, který vyřeší kanalizaci, vodovody i modernizaci čistíren odpadních vod v pěti městech na Semilsku. Projekt za 950 miliónů korun patří v Libereckém kraji k největším vodohospodářským akcím. Zhruba 540 milióny korun přispěl Státní fond životního prostředí, 300 miliónů korun si města půjčí a zbytek dají z vlastních rozpočtů. Čistá Jizera je největší investiční akcí na Semilsku. Ze tří desítek měst v Libereckém kraji totiž nesplňuje normy Evropské unie ještě třináct. "Práce na všech stavbách začnou 14. dubna a skončit by měly do 30. září 2011," informovala ředitelka VHS Marcela Červová. Bude podle ní třeba vybudovat 73 kilometrů kanalizací a 11 kilometrů vodovodů, další kilometry potrubí se dočkají modernizace. Rekonstrukce se dočká i čistička v Lomnici nad Popelkou. Největší rozsah prací čeká Turnov.

Spotřeba vody klesá na hygienické minimum

Právo

V Ostravě jí dnes spotřebuje každý obyvatel za den 107 litrů, ještě v roce 1996 byla spotřeba 147 litrů. Pokles spotřeby vody v Moravskoslezském kraji pokračoval i v minulém roce a klesající trend se patrně nezastaví ani letos.

V jednotlivých okresech na severu Moravy a ve Slezsku je však průměrná spotřeba značně rozdílná. Vyplynulo to z vyjádření zástupců vodárenských společností. Podle generálního ředitele Ostravských vodáren a kanalizací Antonína Lázničky loni průměrná spotřeba pitné vody v Ostravě poklesla na necelých 107 litrů na osobu a den, o rok dříve činila necelých 109 litrů. "Pokles bude pokračovat i letos, předpokládáme, že se spotřeba sníží na 104 až 105 litrů na obyvatele a den. Už se blížíme k hranici hygienického minima, které je pro velká města," řekl. V roce 1996 v Ostravě průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele denně činila více než 147 litrů. Generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací Miroslav Kyncl sdělil, že v rámci celé vodárenské společnosti průměrná spotřeba vody v domácnostech loni činila 96 litrů na osobu denně. Nejnižší průměrnou spotřebu vody má okres FrýdekMístek, loni to bylo 86 litrů na osobu denně, na Novojičínsku činila 91, na Opavsku 94 litrů a v okrese Karviná 108 litrů na osobu denně. "Důvod poklesu odběrů vody bych ale neviděl v tom, že lidé více šetří," řekl Kyncl.

Za nižšími odběry je podle něj vybavení domácností moderními zařízeními, která jsou ve spotřebě vody úspornější. Nádobí už se většinou nemyje pod tekoucí vodou, ale stále více rodin používá myčky s nízkou spotřebou, úspornější na spotřebu vody jsou i pračky, sprchy a další vybavení. Pokles odběrů pitné vody v průmyslových podnicích vlivem hospodářské krize zatím vodárenská společnost podle Kyncla nezaznamenala. "Nejvíce pitné vody odebírají firmy v potravinářském průmyslu, které zatím výrobu kvůli krizi neomezují," řekl Kyncl. Podobně se vyjádřil také Láznička.

Generální ředitel státního podniku Povodí Odry Ivan Pospíšil řekl, že podnik předpokládá u průmyslových podniků pokles odběrů technologické vody. "Každoročně odběr klesá zhruba o deset miliónů kubíků, protože firmy šetří, zdokonaluje se recyklační zařízení. Letos očekáváme, že pokles bude větší," dodal s tím, že zatím se ale tento předpoklad neprojevil.

Likvidace potkanů je drahá

Haló noviny - 12. února 2009

PRAHA - Tři a půl milionu korun, o milion více než v roce 2008, utratí letos Praha za deratizaci. Hlavní město hubí potkany každoročně od začátku dubna do konce listopadu v objektech a na plochách, které mu patří. S potkany se v hlavním městě setkáte prakticky všude. Běhají (i ve dne) na sídlištních dětských hřištích, oblíbili si kontejnerová stanoviště, nebojí se lidí, psů ani zdivočelých koček po sídlištích se toulajících. Povrchová deratizace se bude provádět v parcích, na parkovištích, ulicích i v obytných domech prakticky po celé Praze. Pražské vodovody a kanalizace se v centru zaměří na Václavské náměstí, Příkopy, Národní třídu a Těšnov. Lokality, ve kterých se deratizace dělá, určují hygienici. Dělá se i v lokalitách, které nahlásí občané. Její provádění ukládá zákon.

Milionová pokuta hrozí obcím bez kanalizace a čističky vody

Jičínský deník - 12. února 2009

Hradec Králové/S palčivým problémem nyní bojují obce a města v Královéhradeckém kraji. A nejen ty. Česká republika při vstupu do Evropské unie slíbila, že do konce roku 2010 bude mít každá obec nad dva tisíce obyvatel čistírnu odpadních vod a kanalizaci, která by splňovala přísné evropské normy. Do vypršení stanovené lhůty tak zbývají poslední dva roky. Z jednání svazu měst a obcí České republiky spolu se starosty z Královéhradeckého kraje, které se včera uskutečnilo v Hradci Králové, však vyplynulo, že dodržet přislíbený termín není možné. "Doposud kolem sta obcí v celé republice nezahájilo žádné kroky k postavení čistírny odpadních vod a kanalizace. To je velmi alarmující číslo," vysvětlil Pavel Drahovzal právník Kanceláře Svazu města a obcí ČR. Svaz proto hodlá usilovat o posunutí tohoto šibeničního termínu až na rok 2015. "Vláda by měla začít jednat s Evropskou komisí o tomto možném kroku," potvrdil místopředseda organizace Josef Bezdíček. Posunutí o pět let by již mělo poskytnout dostatečně dlouhou dobou na to, aby všechny obce dostály závazku. Pokud však k ústupku nedojde, na řadu by mohly přijít i pokuty, které nejsou rozhodně malé. "Vládě se podařilo dohodnout s Evropskou komisí, že za nesplnění podmínek nebude uplatňovat vůči České republice žádné sankce. Ty by se mohly pohybovat až kolem osmatřiceti tisíc euro za každý den opoždění. Ale toto riziko v současnosti přešlo na samotná města a obce, kterým i nadále hrozí pokuty ze strany České inspekce životního prostředí," upřesnil Drahovzal. Česká republika tak může vyjít bez trestu, avšak jednotlivé obce či města si mohou odnést tučnou pokutu ve výši až jednoho milionu korun. Bez pomoci státu či evropských fondů nemůže ke stavbám či modernizaci čističek přistoupit téměř žádná z menších obcí. Cesta tedy vede přes dotace a unijní podporu. "Ministerstvu zemědělství se podařilo získat půjčku tři miliardy korun od Evropské investiční banky, z níž mohou obce získat peníze na modernizaci vodohospodářských projektů," doplnil Josef Bezdíček.

Před vypuknutím šampionátu se hlídá i kvalita vody

Turnovský a semilský deník - 12. února 2009

JE KVALITNÍ? K mimořádným kontrolám kvality pitné vody přistoupily před startem mistrovství světa v klasickém lyžování Severočeské vodovody a kanalizace. Ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí odebrali pracovníci společnosti v lednu letošního roku vzorky pitné vody na více než 30 místech v Libereckém kraji. "Přímo v dějišti šampionátu byly kontroly kvality pitné vody provedeny například v Tipsport areně, Hotelu Imperial a Zlatý Lev, v Babylonu či na vysokoškolských kolejích. Neopomněli jsme přitom ani další ubytovací kapacity v Harcově a ve Vesci," prozradila Deníku vedoucí libereckého střediska laboratoří Renata Svátková s tím, že výsledky kontrol byly více než potěšující. Obešly se totiž bez závažnějších závad.

Lidé mohou zdarma dostávat zprávy o odstávkách vody i o povodních

Jablonecký deník - 3. února 2009

Liberecký kraj/ Neteče voda. Aby občany takovéto nepříjemné zjištění nepřekvapilo a mohli se na situaci bez životadárné tekutiny připravit, nabízí jim společnost Severočeské vodovody a kanalizace možnost zdarma získávat informace prostřednictvím SMS zpráv, v nichž se dozví, kdy dojde v místě jejich bydliště k odstávce vody, ať už plánované či způsobené poruchou. Zájemci, kteří by chtěli této služby využívat, mohou zaregistrovat své mobilní telefonní číslo tím, že pošlou SMS zprávu ve tvaru VEOLIA na tel. č. 720 001 112. "V současné době využívá této služby 4 200 zákazníků," informovala tisková mluvčí SčVK a.s. Iveta Kardianová. Lidé tak mohou dostávat i echa o výjimečných událostech, jako jsou například povodně, a rovněž zprávy o aktuálních cenách vodného a stočného nebo provozní dobu zákaznických a call center společnosti.

Do čističek půjdou miliony

MF Dnes - 28. ledna 2009

ZPRÁVY Z MĚST KRAJE Kroměříž, Morkovice, Bystřice pod Hostýnem a okolí

Kroměřížsko - Rekonstrukce a modernizace čístíren odpadních vod za několik desítek milionů korun plánuje letos na celém území regionu společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž. Opravy by se měla dočkat například zařízení v Bystřici pod Hostýnem, Hulíně nebo Chropyni. Na nákladné rekonstrukce chce přitom vodohospodářská společnost získat peníze z Evropské unie. Ty hodlá využít například v Hulíně, už loni totiž z evropských fondů získala většinu z chystané padesátimilionové investice. "Nyní řešíme administraci projektu, kterou musí schválit Státní fond životního prostředí. Jakmile to bude hotové, bude následovat výběrové řízení na dodavetele. Samotné práce by mohly začít v dubnu nebo květnu," přiblížil ředitel Vodovodů a kanalizací Ladislav Lejsal. Přibližně padesát milionů korun hodlá firma vložit také do opravy čistírny odpadních vod v nedaleké Chropyni, deset milionů by měly stát opravy stejného zařízení v Bystřici pod Hostýnem. "Místní čistírna je stará už několik let, pokud si dobře pamatuji, byla zprovozněna v roce 1995. Některé technologie tudíž mohou být už dnes zastaralé a zřejmě potřebují rekonstrukci," podotkl starosta Bystřice pod Hostýnem Zdeněk Pánek. "Město se na těchto opravách nijak finančně podílet nebude. Sice jsme ji postavili, před dvěma lety jsme ji ale vložili do majetku vodovodů a kanalizací," doplnil Pánek. Třetí fáze oprav za asi sto milionů korun byměla v letošním roce začít také v Holešově. "Do prvních fází oprav vložil Zlínský kraj asi čtyřicet milionů korun formou dotace," připomněl starosta Holešova Zdeněk Janalík. Ve městě sice měla původně vzniknout zcela nová čistírna odpadních vod, nakonec se však uzavřela dohoda. "Na zrekonstruovanou čističku se napojí i strategická průmyslová zóna, protože se zjistilo, že kapacita bude po úpravách dostačující jak pro město samotné, tak i pro budoucí areál," vysvětlil Janalík. Peníze, které by šly do stavby nové čističky, tak investoři raději využijí při rekonstrukci té současné. Čistička musela podstoupit renovaci kvůli nevyhovujícím technologiím. "Už nebyly příliš funkční, navíc se odtud linul nepříjemný zápach. Společně s posílením kapacity čističky to bylo to nejdůležitější, proč byla rekonstrukce nutná," dodal Janalík. Kroměřížské vodovody a kanalizace mají v současné době ve správě téměř šest kilometrů vodovodního potrubí a dvě stě padesát kilometrů kanalizačních stok. 

Severočeská vodárenská společnost získala certifikáty

Teplický deník - 28.ledna 2009

Teplice/Severočeská vodárenská společnost a. s. obdržela certifikáty podle norem ISO 9001:2000 a 10006:2003 k managementu kvality a projektového řízení. V sídle společnosti v Teplicích je převzal předseda představenstva SVS Petr Skokan. Při zkvalitnění vlastního systému řízení SVS bylo využíváno požadavků stanovených v mezinárodním standardu ISO 9001:2000 Systém managementu jakosti. V souvislosti s realizací zejména velkých investičních projektů byly do systému řízení rovněž aplikovány požadavky normy ISO 10006:2003, která doporučuje nejlepší dostupnou praxi kvality v oblasti projektového řízení. Certifikační audit zaměřený na ověření shody dle norem zmíněných ISO 9001 a ISO 10006 proběhl v SVS ve dnech 10. až 12. listopadu 2008. Jeho výsledkem bylo doporučení k vydání certifikátů shody s uvedenými standardy. Severočeská vodárenská společnost je v rámci České republiky vůbec první vlastnickou vodárenskou společností, která získala certifikát podle normy ISO 10006:2003 pro řízení jakosti projektů. "Získání certifikátu dle norem ISO 9001 a 10006 k managementu kvality a projektového řízení je dovršením řady promyšlených organizačních změn, aplikace nových vnitřních předpisů i kontrolních mechanizmů, které byly ve společnosti zavedeny od roku 2004," komentuje Petr Skokan, předseda představenstva SVS.